Pravá kaprařina
Někdo říká, že to byli Angličani, někdo zas že Skandinávci, jiní by přísahali, že to byli potulní sovětští stavitelé mostů kdo položil základy kaprařiny. Nicméně pravda je úplně někde jinde. Zakladatelem dnešní kaprařiny je docent Jarmil Koloušek, tehdá pološílený lovec medvědů se zánětem dásní, dnes uznávaný evropský rybář, ichtyolog a odborník v oblasti míčových her pro homosexuály. Docent Koloušek jako první v našich podmínkách chytal obří kapry na boilie a jako první objevil poklad na Labi. Jarmil bral kaprařinu jako životní styl a snažil se své nástupce motivovat k jednotnému způsobu rybolovu potažmo k jednotnému prezentování úlovků. Bohužel však jeho čistá a dobromyslná vize jakožto i samotný obraz kapraře postupem času zdegeneroval v agresivní slabomyslné jedince, kteří se stále více a více vzdalují realitě. Jarmil zprvu do médií prohlašoval, že to je pouze jakési přechodné období, které se obrátí časem k lepšímu a že je třeba současným kaprařům dát ještě šanci. Nicméně svůj názor musel přehodnotit jednoho vlažného letního dne, kdy na břehu svého oblíbeného jezera narazil na součastného kapraře, který nahatý s halibut peletou mezi půlkama tančil na tripodu a třímajíc v ruce lebku rybářské stráže vykřikoval, že je nesmrtelný. Tehdy to Jarmil sledoval velice zahořkle a uvědomil si, že současná moderní kaprařina již nikam nevede a že její přívrženci nemají ponětí o okolním světě. Byl to přesně ten okamžik, kdy se docent Koloušek odhodlal k dalšímu kroku ve svém rybářském bádání a jal se znovu oživit posvátnou myšlenku kaprařiny. Zanechal tedy pozorování nahatého kapraře, kterému během výkřiků ohledně jeho nesmrtelnosti uklouzla noha a spadl kostrčí na žulový kvádr, a odebral se do své laboratoře přemýšlet. Jarmil se rozhodl odprostit od současného kaprařského stavu a začít od začátku. Stalo se tedy, že se docent Jarmil Koloušek zřekl moderní kaprařiny, jakožto i moderních kaprařů, jejichž duševní nestabilita zašla již tak daleko, že se po nocích honí po lesích a švihají se navzájem hadičkama od pumpiček přes slabiny.
Jarmil na tento popud zakládá rybářskou metodu „Pravá kaprařina“, která se odtrhává od současné moderní kaprařiny, bere si z ní to nejlepší a tu zbylou špínu přetváří k dokonalosti. Nutno podotknout, že Pravá kaprařina se uchytila nejenom v Čechách, ale taktéž sklízí úspěchy i v zahraničí a jejích stoupenců stále přibývá. Jako je tomu u většiny rybářských metod objevených docentem Kolouškem, tak pan docent zájemcům o tuto rybolovnou techniku předkládá jakýsi manuál, jak se chová Pravý kaprař:
V návaznosti na toto nejdůležitější pravidlo docent Koloušek sepsal několik dalších postupů a metod Pravé kaprařiny:
Pravý kaprař nehledá kapra, on si najde jeho. Tedy nepřijede k vodě a neprojíždí jí echolotem ve snaze objevit kapří stezky či jiné kapří lokace. Jednoduše nahodí do vody (mistři Pravé kaprařiny dokonce nenahazují vůbec do vody a zkušeně umísťují své montáže na louku) a čeká na záběr. Záběr se dostavuje velice záhy. U staré a omšelé kaprařiny byl záběr signalizován nelibým pípáním hlásičů. U Pravé kaprařiny záběr signalizuje osobně pan Flajzar, který nehnutě stojí u prutů po celou dobu rybolovu a při záběru zpívá státní hymnu.
Zdolaného kapra posléze Pravý kaprař ukládá na speciální podložku s přídavnými olověnými kapsami, které dle libosti při vážení přidávají kaprovi od 2 do 8 kil (záleží na typu podložky)
Pravý kaprař již nepoužívá klinik, který podle nejnovějších výzkumů způsobuje nadváhu a místo toho postříká kaprovi celou hlavu difusilem, popřípadě repelentem. Do takto ošetřeného kapra posléze rypcem vyryje své iniciály a šetrně jej pouští zpět do míst, kde byl uloven (pakliže jej Pravý kaprař chytil na louce, pouští kapra zpět na louku)
Pravý kaprař uloveného kapra již nefotí, jak tomu bylo u starého způsobu kaprařiny, nýbrž vyfotí sebe a fotku pošle později kaprovi mailem. Tímto se odbourá nesmyslné trápení kapra na břehu a několikahodinové fotografování, které bylo příznačné u starého způsobu kaprařiny.
Pravý kaprař stejně jako starý typ kapraře chytá nonstop. Pakliže je přistižen rybářskou stráží při lovu po dovolené době, Pravý kaprař nevyjednává ani neprosí, nýbrž jedná a jedná nekompromisně. Pravý kaprař vstává za východu slunce, vaří si kafe, které si vařící vylívá do klína a zakopává mrtvé tělo rybářské stráže sto metrů od tábořiště proti směru větru (kvůli medvědům).
Vyjma lovu nonstop, Pravý kaprař dodržuje striktně rybářský řád a proto ryby lososovité a lipana loví nejvýše tři dny v týdnu.
Pravý kaprař má právo považovat se za nadřazeného rybáře, proto mu je dovoleno posmívat se ostatním rybářům, kteří neprovozují Pravou kaprařinu. Docent Koloušek nabádá Pravé kapraře, aby se nebáli vedle posměšků použít i hrubé násilí vůči dětem-rybářům.
Pravá kaprařina je čistě underground rybolovu a je přísně zakázáno jakkoliv profitovat na tomto způsobu rybařiny. První prohřešek proti tomuto ustanovení (například článek do časopisu) se řeší domluvou, další prohřešek posléze dle viny zavinění se řeší smrtí.
Výkon Pravé kaprařiny se neslučuje s dalšími rybolovnými technikami, proto Pravý kaprař je a zůstane pravým kaprařem nadosmrti (toto ustanovení posléze docent Koloušek zrušil, jelikož ho nikdo nedodržoval, což vrhalo stín na celkový obraz Pravé kaprařiny)
Pravý kaprař nepoužívá zásadně háčky bez nebo s protihrotem, nýbrž chytá na samotný protihrot.
Ještě než bylo zavedeno pravidlo o lovu na protihrot, bylo zakázané používání vlasové metody a boilie se napichovalo přímo na háček. (pozn. redakce)
Pravý kaprař neparkuje neekologicky u vody, ale sjede s autem ze srázu rovnou do jezera, kde auto utopí.
Specialitou Pravé kaprařiny je takzvané ultra pop-up boile, které je napuštěné héliem a vznáší se nad hladinou. Tento typ boilie docent koloušek doporučuje spíše na podzimní rybolov.
Pakliže Pravý kaprař loví kapry v době jejich tření, vysvleče si oblečení a skáče do vody třít se s nimi.
Tak to jsou pouze některé informace o této rybolovné technice. Tato metoda je velice obsáhlá a nelze ji shrnout. Docent Koloušek vydal na toto téma několik knih a je stále na začátku co se týče porozumění této technice. Navíc se pan docent věnuje výzkumu ve více oblastech (notor-fishing, emo-fishing, environmental-fishing) a proto z důvodu časového vytížení pana docenta je shrnutí Pravé kaprařiny během na dlouhou trať. Nicméně společně s Jarmilem Kolouškem doufáme, že vás tento krátký instruktážní článek navnadil a v budoucnu rozšíříte řady Pravých kaprařů.