Kontakt

Místo pro Vaše kontaktní údaje.

Stařec a moře v novém miléniu

1.10.2012 NOVINKA Trvalý odkaz

Stařec a moře v novém miléniu

 

Co kdyby se Ernest Hemingway narodil o 60 let déle? Co kdyby se narodil v Čechách. Napsal by Starce a moře? A kdyby ho napsal, byl by stejný?

Pravda je taková, že zpátečník Ernest by se se svým dílem v dnešní zelené útlocitné době pokrytectví, hlouposti a falešných kazatelů neprosadil. Minimálně by byl označen za masaře, a proti jeho knize by Evropská unie zastoupená předními humanisty z řad kaprařů, pouštěčů a jiných zainteresovaných osob uplatnila nějaký výživný paragraf, či aplikovala nějakou normu.

Každopádně by se Ernest musel vydat jiným směrem. Směrem správným. Směrem lepším. Směrem moderních trendů EU.

Tým vášnivých literátů zhotovil počítačovou simulaci díla Stařec a moře, jak by vypadalo, kdyby ho Ernest napsal v tomto tisíciletí:

 

Stařec a moře.

 

Stařičký kubánský rybář Santiago již drahně měsíců nezavadil o rybu. Z toho důvodu byl nejen hladový, ale taktéž musel propustit svého mladého pomocníka, který u něj pracoval na základě smlouvy o provedení práce, kterou podepsal chlapcův otec na základě plné moci. Santiago navíc kvůli svému mladému pomocníkovi musel projít šestiměsíčním školením o psychologii mladistvých, aby s mladým chlapcem mohl vůbec spolupracovat. Navíc Santiago musel podstoupit sexuologické vyšetření, kde se zkoumalo, zda je způsobilý práce s chlapci a zda netrpí nějakou deviací. Bylo mu taktéž doporučeno, aby absolvoval tříroční bakalářské studium na pedagogické fakultě, aby mohl chlapce vzít s sebou na loď na více dnů.

Všechny tyto procedury trvaly téměř devět měsíců po které Santiago nemohl vyjet na loď se svým pomocníkem. Není proto divu, že o rybu nezavadil.

Jakmile propustil svého spolupracovníka, byl mu obstaven majetek z důvodu neplacení svých závazků a chlapcovi odbory mu hrozili žalobou za porušení pracovního zákona, kdy Santiago neplatil na chlapce sociální a zdravotní pojištění.

Jediná cesta, jak z toho ven, byla cesta rybaření, avšak ani zde se nedařilo. Díky administrativní chybě byla Santiagova loď převedena z lodě na výrobní halu a zapsána takto do katastru nemovitostí. Santiago, tedy musel zažádat o změnu užívání, aby mohl s lodí vyplout na vodu. Úřady totiž striktně zakazují vyjet na vodu s výrobní halou. V mezičase si Santiago oběhal úřady kvůli plavebnímu povolení.

Nakonec po dvou letech vše dopadlo dobře a Santiago mohl vyplout na moře rybařit.

 

Santiago byl konečně ve svém živlu. Vyplul na širé moře a nohodil. Vytrvale polehával na svém lehátku a očekával mohutný záběr. Na sklonku 80tého dne se konečně dočkal. Jeho hlásič se rozezněl tónem všech tónů a Santiago hbitě do deseti minut přisekává. Ryba sedí. Následuje týdenní zdolávačka na jejímž konci je Santiago jako vítěz. Na malého nastraženého sledě chytil výstavního kapra. Byl to kapr řádkáč. Santiago propadá v pláč. Zalyká se štěstím. Kapra pokládá na podložku a polévá klinikem. Následuje kratičké focení a ani ne za tři hoďky je již kapřík zpět v moři.

Santiago je unavený, zbědovaný, zesláblý, ale je šťastný. Je taktéž hladový, takže ohlodává trup lodi. Myšlenka, že by kapra zabil a snědl mu přijde naprosto mimo tento svět. Raději by si ukousl kus svého masa, než by vztáhl ruku na svého soupeře.

Santiago leží v lodi a užívá si toho, jak kapra pustil. Pořád si v hlavě přemítá ty okamžiky, kdy kapra pouštěl. Jak byl šťastný. S myšlenkou na hezkého řádkáče, jak tohoto pouští zpět si zajíždí zesláblou rukou do kalhot, kde dokončí svůj rybářský sen.

Jakmile Santiago dokončil svůj rybářský sen, otře si dlaň do kalhot a odjel zpět na břeh, kde jeho fotografie hezkého řádkáče zveřejnil místní kaprařský plátek.

Vzhledem k tomu, že cestou z lodi zašlápl chráněného vilejše, byl odsouzen a zbytek života strávil ve vězení. Zemřel však jako šťastný muž.

 

 

Tedy z mého pohledu by to bylo velmi moderní dílo. Hlavně by bylo krátké, jelikož dneska je ta doba rychlá a na dlouhé věci není čas. Takže za mě tato simulace vyšla pozitivně. Odpadla zdlouhavá pasáž, kdy si ten vyšinutý dědek Santiego mluví sám pro sebe, potažmo promlouvá k rybě. Pche. Dneska by si přidal Santiago rybu do přátel a trávili by spolu hezké chvilku na Farmvillu. Žádný zdlouhavý kecy o ničem.

Navíc je důležité upozornit, že Santiago v novém mileniu ryby pouští. Tak to má být

 

Průměrná známka: 2,59

Komentář ke článku (41)

Tři důvody proč český kaprař nemůže vyhořet

 Ahoj parto,

 

na Mrku se objevil přeložený článek od anglického úderníka-kapraře, který si libuje v situacích, kdy nic nechytí a nabádá k nic nechycení i ostatní. Inu, proti gustu žádný kapr. Myšlenka to je bezesporu nová, odvážná a vizionářská, nicméně minimálně v našich podmínkách nepadne na úrodnou půdu. 

Už jenom z logiky věci vycházející skutečnost, že rybolov je v podstatě (a pozor, bude následovat objevná teze) lov ryb v podstatě naznačuje, že provozovatel rybolovu (tedy rybář) se snaží rybu ulovit, rybu ulovit chce a v ulovení ryby věří.

Představa rybáře, který jede na ryby doufaje, že žádnou rybu nechytí, aby se posunul na další level a stal se tak lepším rybářem, mi nějak neštymuje s logikou věci.

Nicméně vzhledem k tomu, že z Anglie přišla moderní kaprařina, nemůžeme od ní očekávat žádné velké zázraky. Ani v tomto případě se Anglie příliš nepředvedla a ač se v podstatě tato myšlenka týká kaprařiny, jistě se u nás najdou nějací střelci z řad jiných rybářských technik, kteří po přečtení anglického překladu uznale pokynou hlavou, zamyslí se a půjdou cestou nic nechycení, jelikož tak je to správné, tak to má být a tak to je anglické.

Běžný rybolovec jistě trefně poznamená, že kaprařům a zvlášť těm anglickým již definitivně hráblo. Pokládat si nemožné cíle, těšit se, že vyhořím ale poučím se ze svých chyb, nechytit ani rybu, přesto si v bivaku potleskávat, jaký jsem to báječný rybář, dříč a jaký mám tah na branku, to už s rybařinou nemá nic společného.

Nutno však podotknout, že pokud má nějaký český kaprař zvrhlé choutky, tuto perverzní sebetrýznící libůstku ve formě cíleného nic nechycení u nás aplikovat, zřejmě se mu to nepovede a to z následujících třech důvodů.

Důvod první je zcela jasný. Český rybářský svaz, potažmo některý z jeho funkcionářů patrně překlad článku anglického vizionáře nečetl a tedy neví, že je strašně trendy a kůl nechytit kapra. Proto zcela zpátečnicky a těžce out sype kapra všude, kde je voda a nebo voda bývala. Zde hází klacky pod nohy moderního kapraře, který si na ryby přijel nic nechytit a tak se zdokonalit.

Další důvod je adrenalin, který autor přeloženého článku paradoxně předkládá jako důvod, proč nic nechytit. Je pravda, že sportovní rybář – kaprař stráví 95% času sportování spánkem, či převalováním, nicméně aby nezemřel na spánek, je právě toho adrenalinu potřeba. Pokud nebude mít čtrnáct dní záběr, patrně toho adrenalinu příliš nebude a v tomto případě kaprař tíhne k uválení. Zde do hry vstupují i zdravotní důvody, proč kapra chytit. 

Poslední důvod je zcela prozaický. Aktuálně nastavený trend kaprařiny, kaprařovi přímo nařizuje chytat velké kapry a chytat je stále. Berličku tomuto trendu tvoří základní pilíř ochrany kaprů K70, moderní trendy EU, lov nonstop a soukromé kaprodromy, kde i když nic nechytnete, dostanete k dispozici od majitele cenu útěchy v podobě dvanáctikilového kapra na hodinové focení. Navíc pokud nic nechytnete, nebudete mít fotografie a články v Kaprařídoušce, Kapřím světě ani v Kaprofanatismu, potažmo z toho vyplývá, že se nestanete tester a nedojdete českého snu.

 

Na závěr nutno podotknout, že já osobně bych trend nicnechycení uvítal. Čím víc rybářů půjde tomu štěstíčku naproti a budou se snažit nic nechytit, tím víc ryb pro mě, ale toto je bohužel utopie.

Průměrná známka: 2,38

Komentář ke článku (78)

Jakub Vágner zachraňuje planetu aneb je libo třicet deka Jakubova genofondu za litra?

  

Světoznámý rybář, cestovatel, model, kurátor anakond a protřelý gastrosexuál Jakub Vágner se vydává do boje za lepší zítřky a ještě lepší včerejšky. Podařilo se mu totiž odkoupit pozemky kolem velkého rybníka u Kutné Hory.

Otázkou zůstává, proč tento světoznámý rybář a hráč na kontrabas v záloze do tohoto projektu šel. Odpovím. Samozřejmě, že on to dělá pro ryby a pro lepší budoucnost.  

Samotné pohnutky zastupitelů, kteří mu odkoupení přiklepli rozebírat nebudu. Očividně svou vizí zastupitele zaujal a tito pana Vágnera nerozhodili ani trefně mířenými dotazy typu, jestli do rybníka nasadí žraloky. Pokud bych byl volič tamních radní plesal bych radostí nad bystrým úsudkem mých zastupitelů, kteří v rámci výběrového řízení na poli komunálního rozhodování položí zcela upřímně otázku, zda dotyčný nevysadí do rybníka anakondy a žraloky. Z tohoto jediného dotazu lze soudit, že tamní komunální politici mají vysoké ambice a jistě míří na příčky nejvyšší.

Nebudeme se ale bavit o politických rozhodnutích, ale o samotném chvályhodném projektu. Pan Vágner za tímto projektem vidí záchranu genofondu velkých a jistě i ohrožených evropských ryb typu štika, sumec, plotice, jeseter a amur. Toto je velice záslužné, jelikož například kovaný Evropan amur, který zcela evropsky pochází z Asie je hoden maximální ochrany. Ostatní genofondně chudé ryby jako sumec atd. se již v Evropě takřka nevyskytují a proto je na jejich záchranu nejvyšší čas.

Je téměř jisté, že pan Vágner v rámci bití se za genofondy, tyto časem podpoří ještě genofondem kapra a duháka, aby vytvořil poslední baštu ryzí přírody na světě a stal se nesmrtelným.

Je potřeba upozornit, že tento projekt bude hrazen z dotací a proto bude odveden kvalitně. Pan Vágner se nechal slyšet, že si u rybníka hodlá zajistit svou haciendu, aby mohl být zachráněnému genofondu denně na blízku a v budoucnu možná tento genofond zkříží se svým genofondem a vytvořit nový Multifond. Čistý fond. Árijský fond.

Pan Vágner avizoval, že hodlá zvýšit efektivitu ochrany genofondu tím, že ryby budou sportovně loveny. Tento způsob ochrany se osvědčil u kaprařiny, tedy se domnívám, že ohrožený genofond bude zachráněn. Navíc sportovní lovci, kteří se budou chtít připojit k ochraně genofondu a zajedou si na poslední baštu ryzí přírody zarybařit, za tuto bohulibou činnost jistě zaplatí a pan Vágner bude mít dostatečné množství peněz, aby ohrožený genofond ochránil ještě více tím, že si koupí nové auto a taťkovy nechá profesionálně upravit ten jeho neupravený knírek.

Plány jsou velké a dokonce má pan Vágner v úmyslu, postavit podél rybníka dřevěné sruby. Pravděpodobně pro jeho kameramana Jirku Středu na dožití jako vejminek.

Ekologický uragán a lidumil však v konání dobra tímto ještě neskončil. Vedle velkého rybníka bude využit menší rybníček, který bude sloužit pro malé děti, aby se o genofondu taktéž něco dozvěděli a naučili se ho taktéž ochraňovat. V tomto rybníčku bude genofondu více, aby tento mohli děti ochraňovat o to více intenzivněji.

 

Co říci závěrem? Podle mě mohl pan Vágner na rovinu říci, že bude dělat další soukromý revír, aby vydělal nějaký ty prachy na svoje výpravy za rybami, které žerou lidi a letadla, a to divadélko si mohl odpustit

Průměrná známka: 1,49

Komentář ke článku (361)

Lov štik bez lanka - vypružení

 ahoj parto, 


taky vypružujete, s vypružováním začínáte, popřípadě byste se chtěli o vypružení něco dozvědět? Tato diskuse je určena pro vás.
Vím, že technika vypružení štiky, při které odpadá nutnost používat lanko není příliš známá, avšak po slepém hájení lovu s lankem většiny respondentů mi to nedalo a rád bych si pohovořil o jiné alternativě a tedy vypružení.

Techniku vypružení do našich končit zavedl docent Jarmil Koloušek někdy v šedesátých letech, kdy se mu podařilo na Lipně vypružit štiku 140 cm. Od té doby vypružoval štiky celkem pravidelně. Alfou a omegou této techniky jsou pohyby pánví a ohebná kolena, což se potvrdilo v létě 1997, kdy pan docent při běžném vypružování ucítil křupnutí v pánvi, načež omdlel bolestí. Doktoři mu tehdá odstranili kyčel a nahradili jí štěpem z prasete. Od té doby pan Koloušek vypružoval pouze sporadicky a většinou na přání.



PS. Pokud neumíte štiku vypružit, tak chytejte s lankem. Technika vypružení musí být zvládnuta na jedničku, jinak je neúčinná a proto, pokud se necítíte, dávejte raději lanko.

 

Průměrná známka: 3,17

Komentář ke článku (22)

Anketa:Vypružujete?
A) Ano 15%
B) Ne 15%
C) Raději obkružuji 6%
D) Raději pumpuji 15%
E) Raději chytám kapry, chlastám klinik a čichám bůstry 50%
Hlasovalo 54 čtenářů.

Nejtlustší kapr – nový světový rekord

12.6.2012 NOVINKA Trvalý odkaz

 A vítězem se stává…….. kapřík Honza s Váhou krásných 46kg.

Gratulujeme kapříku Honzíkovi ke krásné morbidní obezitě a blahopřejeme úspěšnému lovci Romanu Henkemu, který kapříka ulovil, k netradičnímu sportovnímu úspěchu, kdy se mu podařilo přelstít nemocného kapra, který byl záměrně vykrmován a jistě dopován hormony, aby dosáhl obludných rozměrů a vydělal strašně peněz.

Ihned v úvodu se naskýtá otázka. Lze tento rekord vůbec překonat? Lze ošálit přírodu a genetickou cestou dosáhnout u kapra bájné hranice 50kg? Já říkám, že ANO.

Kaprařina je motorem rybařiny, je to synonymum pokroku a vítězstvím člověka nad přírodou i zdravým rozumem. Kaprařina má děsnej tah na branku. Já říkám, do roka a do dne se chytí kapr ne přes 50kg, ale přes 80kg.

A o to tady jde. Chytat stále tlustší a tlustší kapry. Posouvat ty hranice dál a dál.

Jak bude asi vypadat kapřík přes 80 kg? Jistě to bude nejkrásnější kapřík pod sluncem

Průměrná známka: 2,00

Komentář ke článku (284)

[ První | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | >> | Poslední ]