Ahoj parto,

na Mrku se objevil přeložený článek od anglického úderníka-kapraře, který si libuje v situacích, kdy nic nechytí a nabádá k nic nechycení i ostatní. Inu, proti gustu žádný kapr. Myšlenka to je bezesporu nová, odvážná a vizionářská, nicméně minimálně v našich podmínkách nepadne na úrodnou půdu. 

Už jenom z logiky věci vycházející skutečnost, že rybolov je v podstatě (a pozor, bude následovat objevná teze) lov ryb v podstatě naznačuje, že provozovatel rybolovu (tedy rybář) se snaží rybu ulovit, rybu ulovit chce a v ulovení ryby věří.

Představa rybáře, který jede na ryby doufaje, že žádnou rybu nechytí, aby se posunul na další level a stal se tak lepším rybářem, mi nějak neštymuje s logikou věci.

Nicméně vzhledem k tomu, že z Anglie přišla moderní kaprařina, nemůžeme od ní očekávat žádné velké zázraky. Ani v tomto případě se Anglie příliš nepředvedla a ač se v podstatě tato myšlenka týká kaprařiny, jistě se u nás najdou nějací střelci z řad jiných rybářských technik, kteří po přečtení anglického překladu uznale pokynou hlavou, zamyslí se a půjdou cestou nic nechycení, jelikož tak je to správné, tak to má být a tak to je anglické.

Běžný rybolovec jistě trefně poznamená, že kaprařům a zvlášť těm anglickým již definitivně hráblo. Pokládat si nemožné cíle, těšit se, že vyhořím ale poučím se ze svých chyb, nechytit ani rybu, přesto si v bivaku potleskávat, jaký jsem to báječný rybář, dříč a jaký mám tah na branku, to už s rybařinou nemá nic společného.

Nutno však podotknout, že pokud má nějaký český kaprař zvrhlé choutky, tuto perverzní sebetrýznící libůstku ve formě cíleného nic nechycení u nás aplikovat, zřejmě se mu to nepovede a to z následujících třech důvodů.

Důvod první je zcela jasný. Český rybářský svaz, potažmo některý z jeho funkcionářů patrně překlad článku anglického vizionáře nečetl a tedy neví, že je strašně trendy a kůl nechytit kapra. Proto zcela zpátečnicky a těžce out sype kapra všude, kde je voda a nebo voda bývala. Zde hází klacky pod nohy moderního kapraře, který si na ryby přijel nic nechytit a tak se zdokonalit.

Další důvod je adrenalin, který autor přeloženého článku paradoxně předkládá jako důvod, proč nic nechytit. Je pravda, že sportovní rybář – kaprař stráví 95% času sportování spánkem, či převalováním, nicméně aby nezemřel na spánek, je právě toho adrenalinu potřeba. Pokud nebude mít čtrnáct dní záběr, patrně toho adrenalinu příliš nebude a v tomto případě kaprař tíhne k uválení. Zde do hry vstupují i zdravotní důvody, proč kapra chytit. 

Poslední důvod je zcela prozaický. Aktuálně nastavený trend kaprařiny, kaprařovi přímo nařizuje chytat velké kapry a chytat je stále. Berličku tomuto trendu tvoří základní pilíř ochrany kaprů K70, moderní trendy EU, lov nonstop a soukromé kaprodromy, kde i když nic nechytnete, dostanete k dispozici od majitele cenu útěchy v podobě dvanáctikilového kapra na hodinové focení. Navíc pokud nic nechytnete, nebudete mít fotografie a články v Kaprařídoušce, Kapřím světě ani v Kaprofanatismu, potažmo z toho vyplývá, že se nestanete tester a nedojdete českého snu.

Na závěr nutno podotknout, že já osobně bych trend nicnechycení uvítal. Čím víc rybářů půjde tomu štěstíčku naproti a budou se snažit nic nechytit, tím víc ryb pro mě, ale toto je bohužel utopie.

Komentář ke článku (78)