Kaprařologie jako věda je obor veskrze nový a svěží. Nicméně i přes to již dnes skýtá celou škálu zajímavých objevů, informací a poznatků, o které by lidstvo bez této vědy bylo jistě ochuzeno. Průkopníkem kaprařologie je dnes již zesnulý profesor Jarmil Koloušek, který své výzkumy aplikoval přímo na pokusné kapraře, za což byl stíhán v řadě státech. Na jeho výzkum navázala řada renomovaných vědců a tito jsou dnes také stíháni v řadě státech.. Kaprařina není v žádném případě v současnosti probádána, avšak některé dílčí úspěchy v jejím průzkumu jsou již na světě a náš tým se snaží sjednotit poznatky do první kaprařologické encyklopedie.

Klub přátel kaprařologie se svolil uvolnit některé nabyté znalosti široké veřejnosti a my vám přinášíme, podle nás, tu nejvíce stěžejní. Berte tedy následující článek jako úvod do kaprařologie. Pět důvodů, proč se stát kaprařem:

1) Kaprařina je společenský sport, při kterém se shlukuje řada sportovců nejen na jednom místě ve stejný čas, ale i na jednom místě v jiný čas (takzvané předávání si lovných míst). Taktéž mají kapraři tendence vstupovat do spolků, družin, tlup, hejn, týmů a part, kde společně diskutuje o kaprovi, opékají buřty a iniciují petice. Pokud se stanete kaprařem, budete mít spoustu přátel a nikdy nebudete sám.

2) Idální pro cílevědomé rybáře. Kaprařina je totiž jediná odnož rybařiny, kde může každý cílevědomý sportovec udělat kariéru. Být slavný. Stačí chytit, největšího kapra v okolí a toho vyfotit. Tohoto kapra následně chytat pravidelně a stále ho fotit a zuřivě psát články o jeho lovu. Napiště, jak jste ho chytili na jaře, jak jste ho přelstili v létě a jak vás překvapil na podzim. Prostě v tomto sportu si lze založit kariéru na jedné jediné rybě. Důležité je se dostat do podvědomí. Teď už je jenom krůček k tomu stát se testerem. Jakmile budete tester, tak už vás každý bude brát vážně a co řeknete, tak to tak bude, je a bylo. Následný vývoj kariéry je už individuální. Můžete se vrhnout na válení koulí, prodej kyblíků a nebo můžete šoulat kapry za prachy. Možností je spousty.

3) Kaprařina dělá hezká těla. Kaprařina je sport jako každý jiný a jak víme, tak u sportu se hubne a zvětšuje se muskulatura. Nicméně řekněte u jakého sportu se dá sportovat a hubnout na lehátku? Jaký sport se dá provozovat ve spánku? Jedině kaprařina nabízí takovéto vymoženosti. Zasportujte si a vytvářejte si svalovinu bez námahy na lehátku. Šetří se tím klouby.

4) Na Kapraře letěj nejvíc holky. Úspěšný kaprař má většinou modelku, kdežto například vrcholový plavačkář má cikánku a to nemluvě o vláčkařích, kteří se musí spokojit s mulou. Je to smutné, ale je to tak.

5) Kapraři mají přístup k nejnovějším hi-tec i non hi-tec technologiím jako první. Kaprařští výzkumníci a vědátoři jsou ti nejlepší na světě a do svého oboru přinášejí nejvíce novinek a patentů. Pokud máte rádi novinky a jste hračičkové, potom je kaprařina pro vás správná volba. Kapraři jako první přivedli na světlo světa legendární klinik. Podložka taktéž vzešla z lůna kaprařiny a to nemluvě o obalu na toaletní papír, kapří lékárničku a nebo kapří kardiostimulátor.

Věřte, že toto jsou pouze ty nejzákladnější poznatky kaprařologie. I přes značné mládí této vědy máme již dnes na kontě řadu objevů, o které bychom se s vámi rádi podělili, avšak o těch až příště.

Jinak samozřejmě nadále probíhá na našich stránkách www.kaprarologie.hun fotosoutěž o nejhezčího kapraře a nezapomínejte, že pokud na ulici narazíte na člověka oděného v kapřím obleku, jedná se o carpmana, který střeží pokladničku. Přispějte prosím do jeho pokladničky libovolnou částku. Přispějete tím na nemocné kapříky. 

Komentář ke článku (68)

 Nedávno byla v kaprařském věstníku zveřejněna studie, která mapovala nejčastější jména, které lidé dávají kaprům. Studie vycházela z mnoha veřejných i privátních anket, ze spekulací, lží, pomluv a hlavně získaných statistik samotných kaprolovců. Výsledek ankety není žádným překvapením. 19% veškeré kapří populace u nás se nazývá Jindřich. V závěsu za Jindrou je ihned Rostislav (11%), Eva (9%) a Joshua (7,5%)

Jak jste pojmenovali svého kapra vy?

Je správné dávat jména kaprům? Jistěže to je správné. Je to navíc i nutné, jelikož těch kaprů je mnoho a je potřeba je rozlišovat.

Komentář ke článku (91)

ahoj parto, 

na Mrku by to byla nemístná reklama, tak to šoupnu sem:

tak už se to blíží. Prvního února se na stránkách LK baits zveřejní detaily jistě průlomového projektu LK Boys. Těšíte se? My s klucima jsme se shodli, že se těšíme hodně. Budete se snažit být LK Boyem? Jaké si myslíte, že bude mít v běžném životě výhody být LK Boyem? Jaké si myslíte, že budou zveřejněné detaily? Mi se na projektu líbí, že každý LK Boy dostane do začátku startovací balíček. To je hezké gesto. A taky je hodně férové, že studenti dostanou slevu a žáci z kapří akademie jakbysmet, takže se budou moci stát LK boyem za polovinu, což je dle mého názoru velmi lidské a od pana Krásy to je velmi vstřícný krok
Prostě a jednoduše, pojďme si hezky popovídat o LK boys.

Jinak tady odkaz: http://www.lkbaits.cz/stranky/lk-boys.htm

Komentář ke článku (734)

 Ahoj parto,

Rád bych se s vámi podělil o nedávný zážitek z veřejné soutěže.

Jeden z našich předních sociálních rybářských serverů, který nebudu jmenovat ani soudit, pravidelně vyhlašuje soutěže pro své registrované návštěvníky, aby tyto motivoval, pobavil, rozesmál i rozplakal. Prostě aby je stimuloval.

Jelikož se doposud pokaždé soutěžilo o ceny z oblasti kaprařiny jako byla třeba nůše smršťovacích červíků třicet kilo pletenky nebo pentapod od Foxe s vystřelovací čepelí, nejevil jsem o tyto soutěže zájem.

Nicméně jednoho dne to přišlo. Byla vyhlášená soutěž o rybářský zájezd na Ebro. Řekl jsem si, proč ne a do soutěže jsem se přihlásil. Je veřejné tajemství, že soutěže na nejmenovaném sociálním rybářském serveru slouží pouze k malé domu pro administrátory a jejich rodiny, popřípadě pro štědré dárce a přispivatele k chodu serveru. Rozhodl jsem se tedy, že půjdu tomu štěstíčku naproti a nalil jsem do soutěže trojnásobek ceny zájezdu na Ebro.

Uplynul týden a následovala obvyklá šaškárna při losování. Jeden z nastrčených administrátorů zveřejní jakýsi soubor, který většinou ani nejde nikomu stáhnout, načež náhodně vybere čísla, které sečte, vyhlásí výsledek, zamává magickou hůlkou a z klobouku (ze souboru, který nejde stáhnout) vytáhne šťastného výherce. Vždy se jedná o nastrčenou osobu (takzvanou mrtvou duši), která slouží pouze jako zástěrka před davem a taky pro finanční úřad.

Abych to zkrátil. Tedy po sérii různých úlisných praktik a nekalých zákulisních dohod jsem za nemalou finanční částku skutečně vyhrál vysněný zájezd na Ebro. Odjezd byl okamžitě.

Nestihl jsem tedy vůbec nic a zaměstnancem serveru jsem byl okamžitě odvezen na letiště, kde jsem byl i s dokumenty o výhře předán dál. Zástupce cestovní kanceláře mi s úsměvem potřásl rukou, pogratuloval k výhře a oznámil mi, že jsem sice vyhrál,  ale vyhrál jsem tu nejlevnější variantu. Tedy jsem v úvodu dostal na výběr. Buď můžu letět. V tom případě ale bude letadlo pilotovat pes a já budu připevněn na trup letadla pomocí sešívačky a nebo můžu jet vlakem. Rozhodl jsem se tedy pro vlak. Zástupce cestovní kanceláře mi popřál hezkou cestu na nádraží taxíkem, který si sám zaplatím a jal se vyvést z kokpitu letadla psa-pilota, na kterém bylo patrné zklamání, že dneska nepoletí.

Cestovní kancelář pokryla cestu vlakem ve třetí třídě. Měl jsem tedy na výběr mezi chodbou a záchodem. Tyto dvě možnosti jsem pravidelně střídal, abych si taky tu cestu užil a vytřískal z toho maximum. Když to je zadarmo že?

Dva dny ve vlaku na střídačku na chodbě a na hajzlu utekly jako voda a já jsem stál v Barceloně na nádraží, odkud mě vyzvednul příjemný mladík jménem Pedro. Pedro byl můj průvodce. Cestou z Barcelony mi vyprávěl příběhy a historky o rybolovu, o Španělsku i o své rodině. Škoda, že neumím španělsky, takže jsem mu nerozuměl ani slovo, ale jeho zápal pro vyprávění byl inspirativní. Jelikož na mě cestovka šetřila, kde se dalo, tak můj průvodce Pedro neměl zuby a kradl.

Dorazili jsme na dolní přehradu, kde jsme rozdělali tábor a já jsem začal chytat.V úvodu mě napadla dětská mafie, zmlátili mě, roztrhli stehno a ukradli mi plynový vařič. Následovala tlupa potulných psů, kteří mě lovili. Bylo zvláštní, že kolegové ze Slovenska, kteří si zájezd koupili u jiné cestovky a kteří chytali opodál, byli těchto strastí ušetřeni.

 Ač byl Pedro ducha mdlého, jeho nasazení bylo příkladné. Neúnavně zavážel mé nástrahy i několik kilometrů ve svém škuneru. Místo vesel měl na klacku přidělané pokličky od hrnců, což ho však nikterak neomezovalo. Pedro do toho šel opravdu na plno a i přeš to, že si hned druhou zavážku zlomil holení kost, neprotestoval a s písní na rtech vyvážel dál. Až mi jihlo srdce při pohledu na neúnavného chlápka s otevřenou a zanícenou zlomeninou, jak srdnatě zaváží mé vláčecí nástrahy stále a stále dokola.

Jaká byla škoda, že se Pedro z jedné vyvážky již nevrátil. Nic naplat, stejnak se můj pobyt chýlí ke konci, jelikož šestidenní cesta na Ebro a zpět mi z mého sedmidenního zájezdu značný krajíc ukousla.

Naposledy se zahledím na nekonečnou hladinu, zamávám do dáli směrem k zesnulému Petrovi kdesi daleko a taxíkem, který si sám zaplatím, jedu na nádraží, kde mě čekají tři dny ve vlaku na hajzlu.

Ale jo, nebylo to špatné. Sice jsem nic nechytil (kromě vztekliny) a v podstatě jsem drtivou část strávil ve vlaku, ale darovanému koni na zuby nekoukej.

Komentář ke článku (10)

 Někteří, možná již slyšeli, někteří patrně již vědí, jiní tuší nebo nemají ani ponětí. Začátkem března prolétla v médiích zpráva o projektu „Návrat kaprů domů“. Tento projekt pod záštitou organizací: „Klub přátel kapra, Českomoravský kapr, Moravskočeský kaprař a příspěvková organizace za kapra do vesmíru (1. kapronauta), rozjíždí přelomový projekt na záchranu zdecimované kapří populace na našich svazových vodách. Jistě si v poslední dekádě všímáte rapidního úbytků kaprů na svazových stojatých i tekoucích řekách. Kdo za to může? Ano můžou za to oni. Převažeči, kuplíři, rádoby rybáři a prospěcháři, kteří ze sazových vod odvážejí kapry a prodávají je soukromníkům.

Přátelé, je čas s tím něco dělat. Projekt Návrat kaprů domů je zaměřen na odlov kaprů ze soukromých vod a jejich následné vrácení do vod svazových. Projekt si získal širokou podporu veřejnosti i ostatních zájmových institucí. Například klub chovatelů kníračů, zapůjčil do projektu dvě štěňátka. O uplatnění štěňátek v tomto projekty se zatím vedou plamenné diskuse, avšak i tak jsou organizátoři projektu potěšeni touto podporou.

Jak se zpráva o tomto projektu rozšířila, začali se k němu připojovat i některé zaběhnuté kaprařské firmy. Nejenom, že přispěli do projektu formou maskovacích řas, smršťovacími červy a jedna dodala i maskáčové titanové a zavěsitelné pouzdro na toaletní papír, ale taktéž začali distribuovat převážecí pouzdra na kapry, ve kterém má kapr maximální komfort. Firma Šuplérbaits dokonce vyvíjí mezibuněčný laserový přenašeč kaprů. Jak jsou daleko s vývojem a kolik bude mezibuněčný laserový přenašeč kaprů stát, firma zatím neuvedla.

Každopádně projekt je už celkem dobře rozjetý a slaví i dílčí úspěchy. Před čtrnácti dny byla například vrácena zpět mršina Matyho z Hejlova a slavnostně vhozena zpět do Nových Mlýnů. Celé akce se zúčastnil i východočeský Hejtman (ač s tím neměl nic společného), k tanci i poslechu hrála kapela Ríši Tučného – Tučňáci a u stánků se podávalo lečo. Jistě vám také neunikl příběh posledního Labského Mohykána, který byl taktéž díky tomuto projektu zachráněn.

Vážení. Projekt je rozjetý. Je to tedy jenom na vás. Za každého vráceného kapra ze soukromého revíru zpět do svazovky, dostanete akční figurku parašutisty

Komentář ke článku (20)